|
Stromek si oblékl stříbrné rukávky
na prsty větviček navlékl prskavky
a do vlasů si včesal zlaté kouličky a mince.
František voní na plotýnce
a z lustru tiše jmelí zhlíží,
jak se šerem se
štědrý večer blíží.
V kuchyni vládnou rybí řízky,
za okny zasněžené břízky
zpívají druhý hlas
koledám z gramofonu
ve větru, který hned by domů
pelášil, kdyby neměl noční službu.
Roznášet vločky po střechách,
vymetat z křovin bílý chladný prach
a cuchat vlasy lidem, jdoucím
na půlnoční bohoslužbu,
pro chvilku zamyšlení, pokory i splínu,
svěřit se v duchu tomu Nejvyššímu
o přáních, která nejdou rozbalit jak dárek.
O touhách, jaké nelze zavřít do krabice,
však nesplněny, bolí o to více.
| 
